A potom
13. 1. 2014
A potom odejdeme,
řekla.
Ale teď,
teď potřebuji života proud,
jemu jej odejmeme,
rudou,
s tvým bílým spojíme.
A potom bude dokonáno,
řekla.
Zahoří ve mně, uvnitř
a až se vynoří,
plamenem smete jasné ráno.
Ale teď, pojď,
lůno hoří
a krev jeho tepe.
Cítím, jak klepe.
Tak vezmi ten ostrý klíč
a jdi jí otevřít.
A potom
zasej a nech vzejít.
A byla černá,
cítil jsem štětiny,
opojná, smyslná
a já přikývl,
otevřel
a byl přijat do rodiny.
